Diagnostika stlačeného vzduchu
Prakticky celý výrobní sektor je dnes životně závislý na dodávce tlakového vzduchu, při výpadku kompresorů se zastaví kompletně celá výroba. Vedle své
důležitosti je tlakový vzduch současně nejdražší formou energie využívanou ve výrobě – je cca 10x dražší v porovnání s ekvivalentem elektrické energie.
Z pohledu energetické náročnosti je tlakový vzduch výrobně velmi nákladné médium. Při kompresi se většina vstupní energie mění v teplo. Následně se tlakový vzduch musí upravit: vysušit a vyfiltrovat, což spotřebovává další energii. Ve výsledku je tlakový vzduch zhruba 10x dražší ve srovnání s elektrickou energií.
Znamená to snad, že tlakový vzduch je nevhodný pro použití v průmyslu? Zcela jistě ne! Znamená to pouze, že je to velmi drahá forma energie a proto je potřeba tlakovému vzduchu náležitě porozumět a věnovat mu patřičnou péči. Nedostatečnou pozornost, která se této oblasti věnuje, podporuje fakt, že správa tlakového vzduchu od výroby po spotřebu neleží v kompetenci a zodpovědnosti jednoho, ale hned několika oddělení (energetika x údržba x správa budov …). Pohled na tlakový vzduch pak bývá často zúžen pouze na fázi jeho výroby – tj. na zajištění dostatečného množství vzduchu požadované kvality a přitom se zapomíná, že jde o systémové médium, kde každá změna jedné části systému má vliv na celek. Pouze optimalizace celého systému je klíčem ke zvýšení jeho celkovém účinnosti!
• Měření průtoku stlačeného vzduchu – srovnání principů
• 5 důvodů proč monitorovat tlakový vzduch
• Distribuční soustava - úspory energie tlakového vzduchu
Eliška